Když jednou okusíš, nechceš už míň...

Podtitul: Po stopách srdce - část IV.

Na úrovni vědomí (vědomí, záblesky vědomí, nevědomí) nebo poznání, chcete-li, je to jako s kašmírovým svetrem – jak jednou okusíte kašmír, případně vlnu, pak už se jen těžko budete vracet k polyesterovým svetrům. Vlna a kašmír na těle a jejich vlastnosti jsou zcela jiná dimenze oproti tomu, co je ve většině nabízeno. (článek "Sekáč")

Nicméně je třeba si přiznat, že i když okusíte jinou dimenzi, automaticky to neznamená, že na trasu, kterou jste dříve dennodenně mnoho let chodili, si už nikdy nevzpomenete. 

Dokonce může přijít období, kdy se jedna část Vás samotných bude chtít vrátit do starých kolejí (mohou se ozývat staré zvyky, strachy, řeči okolí, pochybnosti atd.). Jenže pak je tu ta druhá část, která si užívá nové rozměry bytí a dokáže se již naladit a prožívat onu přirozenou lehkost, flow a prožívání skrze přítomný okamžik. 

Stejně jako při přechodu z polyesterových svetrů na vlněné a kašmírové, tak i v životě člověk může občas zaváhat a udělat pomyslný krok zpět (buď v myšlenkách, nebo hmatatelně). Je to zcela normální.

Nicméně je to o tom, co/jak žijete "většinově". A že někdy budete pochybovat, budete se v počátcích někdy otáčet zpět, zůstanete chvíli na místě a jiné - to není podstatné. Ukotvení VŽDY nějaký čas trvá, je to zcela přirozené. Důležitý je smysl, to a co Vám vyhovuje ŽÍT, VNÍMAT, CÍTIT.

S přáním vnitřního klidu, pohody a otevřeného Srdce
Veronika