Duchovní průvodci

Jak vnímám toto (poslední roky ve společnosti stále velmi aktuální) téma?

Stejně jako před lety a před mnoha osobními zkušenostmi.

Pro mě je Duchovní člověk ten, který:

• Vám neříká, co máte nebo nemáte dělat
• podá člověku pomocnou ruku, ale nic z Vás nesundává bez Vaší aktivní spoluúčasti (přičemž aktivní účast může začít tím, že ano - věnuji čas hledání takového člověka, získávám recenze, zajímám se, investuji čas, případnou finanční stránku vnímám jako investici do sebe sama, ale tímto to teprve začíná (zde mám pocit, že spousta lidí ještě stále tuto část vnímá jako první a zároveň poslední krok).
• jeho primárním záměrem není výdělek 
• nehodnotí 
• Vám poskytuje prostor, kde je Vám dobře a Váš psychický/fyzický stav se zlepšuje jen v pouhé jeho přítomnosti (vnímáte od prvního okamžiku)
  
• umí skutečně naslouchat (spousta lidí umí poslouchat, udělat si hodinové okénko, ale naslouchat - to už je trochu jiná liga)
• nevytváří si závislé "klienty", ale naopak - vede "klienta" k samostatnosti (tempo je samozřejmě velmi individuální)
• nechává člověku prostor být autentickým, nemá utkvělé představy o tom, jak by měl klient a klientův život vypadat apod.
• člověk, kde vnímáte, že Vám má co předat...

Duchovní průvodce nemá nic společného s tituly před nebo za jménem, absolvovanými kurzy apod. Není dána pevná struktura. Duchovním průvodcem člověku může být letmé setkání s někým při cestě vlakem, možnost pozorovat jednání druhých v určitý okamžik atd.

S láskou
Veronika