Já a máma jsme JEDNO

Mnoho maminek hledá rady a řešení na nelehké situace/stavy, které jsou dlouhodobého charakteru. 

Abychom pochopili PROČ, je potřeba se vrátit na začátek. Je potřeba se na věci podívat z jiného úhlu, protože ze stejného místa/se stejným přístupem zkrátka nejde docílit změn aneb nelze vyřešit "problém" na té úrovni, na které vznikl (pokud se o to pokoušíme, tak samozřejmě můžeme, ovšem zpravidla to stojí mnoho sil, posuny jsou dočasné a - dělat stále stejné věci a očekávat jiné výsledky = definice šílenství). Nicméně můžeme cokoliv, nemusíme nic.

Ve fyzické realitě to všechno zpravidla začíná dlouhodobým neuspokojováním základních životních potřeb, což s sebou postupem času samozřejmě přináší dlouhodobé neuspokojování dalších potřeb v rámci hierarchie (Maslowova pyramida potřeb). 

Z praxe

Poměrně často od maminek slýchám věty typu: "To se snadno řekne, ale realita je přísná, on je to začarovaný kruh."

Většinou to pokračuje v duchu: "Jasně, že jakmile nemáte naplněné základní potřeby, tak se střed/rovnováha hledá opravdu špatně." (všimněte si, prosím, že daná maminka velmi dobře ve skutečnosti ví). Jenže pak to pokračuje: "Vím to, protože jsem to tak měla s prvním synem a je to jeho povahou. Nějak jsme to přestáli, sice hrozný ty roky, ale teď už lepší." 

Další maminka říká, že: "Na tohle ani kafe nezabere. A bohužel se na to nabalují i další věci - podrážděnost, přejídání sladkým, neshody s manželem, vnitřní neklid,..."

Chci zde proto připomenout:

Samozřejmě, že se na to postupně nabalují další věci. Protože pokud nemáme dlouhodobě uspokojeny své základní potřeby, tak těžko se můžeme v rámci hierarchie posouvat někde výš. Z dlouhodobého hlediska pak může docházet k tomu, že je žena vyčerpaná, ztrácí svou energii a sebe sama, a to se zase zrcadlí ve vztahu k dítěti (ony začarované kruhy). A proč? Protože jedině odpočatá, v pohodě, u sebe máma je zdrojem blahodárné energie a planoucím srdcem v rodině. 

Když zazní reakce typu: "Jasně, ale jsou dny, kdy vám dítě nezaspí přes den a v noci se budí, takže se nemáte kdy dobít. Pak fakt neplanete (to máte asi z nějaké knížky, ne?)."

Na to mohu říct jediné: "Je obrovský rozdíl dlouhodobý či chronický stav a některé dny/krátká období. Je zcela normální a přirozené se občas naštvat, někdy se cítit unavená, mít náročnější období, mít potřebu někdy prostě nevylézat z postele atd. atd.

Pokud přichází reakce: "No, jedná se o dlouhé období, ale řekla bych, že žena je silnější, než si myslí. Jinak pyramidu myslím znám..." Mohu se v takovém případě opět jen vrátit na začátek, tedy zopakovat:

"DÍTĚ VNÍMÁ, přibližně do dvou let věku, SEBE A MÁMU JAKO JEDNO"

* Klíč: pokud se žena vrátí k sobě samé/ke svému středu - toto změní vše. Není potřeba se měnit, pouze navrátit k sobě. Vystoupit ze začarovaných kruhů lze, ovšem nikoliv na úrovni, kde to všechno začalo a kde se to dokolečka točí.

S láskou
-Veronika-