Duše - pohled shora versus bytí

Miluji rozhovory a sdílení v prostoru otevřených srdcí a moudrosti.

Každý z nás pozemský život zde na zemi pojímá poněkud jinak. Mně docela zaujalo, a současně jsem se nad tím musela od srdce pousmát, pojetí kdy naše Duše měla na výběr z množství příběhů, které si zde prožije. Osobně si to představuji  jako nějaké krátké filmy, kdy každý jeden hrubý základ má mnoho variant příběhu. K tomu má pak každá Duše možnost si doupravit vybraný krátký základní film a dovyplnit podle svého. 

"Problém" je v tom, že při vytváření "filmu na míru", Duše neví, co jsou to emoce, bolest ani tělo. Duše prostě jenom je v lehkosti bytí. Nezná bolest, strach ani hormonální výkyvy. Nechápe, když se ocitne v těle, co mají ti kolem pořád k řešení (resp. chápe a vnímá, ale postupem času si nechá navykládat nejrůznější pravdy, přijme různorodé programy a je pro ni čím dál tíž těžší nepodlehnout obecně předkládáným pravdám). 

Duše chce tedy něco prožít, projít si určitými výzvami, zažít. V krátkém filmu to nějak vypadá, ale tady na zemi, abychom mohli okusit to či ono, vede k tomu cesta. A ta cesta není vždy příjemná a snadná. Není vždy krátká. A není vždy snadné z ní nesejít.

Věcí k rozptýlení a nedůvěře k něčemu, co nás přesahuje je tu na zemi totiž mnoho. 

Tímto chci říct, že ať právě zažíváte ve svém životě cokoliv - řešení a odpovědi máme každý v sobě...